Aktuality

V sobotu 26. května 2018 od 9 hodin se v Litovli v areálu mezi loděnicemi, kempem a koupalištěm, uskuteční 4. ročník Her bez hranic Mikroregionu Litovelsko. Poprvé se zástupcům Střeně povedlo sestavit vlastní tým, což je skvělá zpráva.

Přijďte podpořit naše družstvo ve složení: Radek Kainar, Zdeněk Večeřa, Jaromír Smékal, Pavel Šlégl, Jaroslav Šlégl a Dagmar Holániková. Obec Střeň jim všem děkuje za chuť reprezentovat. Přijďte si užít neopakovatelnou atmosféru a podpořte tým Střeně.

Hlavní garant akce je Město Litovel a Mikroregion Litovelsko ve spolupráci s In-LIFE.

Více informací naleznete na webových stránkách Mikroregionu Litovelsko.

- Jiří Nevima, starosta obce -

Aktuálně probíhá v intravilánu obce preventivní zásah proti larvám komárům za použití přípravku Vectobac. Jedná se o biocidní přípravek, který hubí pouze larvy komárů. S ohledem na nízké vodní stavy nelze všeobecně předpokládat větší výskyt komárů.

Jiří Nevima - starosta

Obec Střeň děkuje všem účastníkům akce sázení obecní vinice. Poděkování patří podporovatelům projektu (ZD Unčovice, Jiří Mojžíš, František Žatka), kteří se podíleli na přípravě našeho jediného jižního svahu. Uznání zaslouží také obecní zaměstnanci a to za vzornou přípravu akce. Velké díky za zajištění a přípravu sazenic vinné révy posíláme také do Příkaz starostovi obce Ing. Sívkovi a do Odrlic místnímu vinaři Ing. Paličkovi.

Celkem se podařilo vysadit 83 sazenic (34 kusů odrůdy Solaris, 34 kusů odrůdy Souvignier Gris a 15 kusů vybraných stolních odrůd). Tak uvidíme, jak se jim bude v našich podmínkách dařit a za pár roků se snad budeme společně těšit z jejich plodů. K tomu ale vede ještě spousta práce. Tak zase někdy na naší obecní vinici nashledanou.

Více fotografií najdete ve fotogalerii.

Jiří Nevima, starosta obce

Antukový kurt ve Střeni je pro účely tenisu a volejbalu na sezónu 2018 v provozu. Rezervaci kurtu je možno provést na: http://stren.reservanto.cz/ (pozor: tlačítko Rezervovat je umístěno v pravém horním rohu stránky). Na uvedené adrese naleznete také hrací řád a další potřebné údaje včetně kontaktu na správce kurtu.

zpravodaj 2-2018.pdf

Skoro každý z nás již dnes vnímá jako samozřejmost recyklaci skla, papíru nebo plastů. Méně zažité máme, že stejně tak by tomu mělo být i u elektrozařízení, i když toto tvrzení neplatí na sto procent. Starou pračku, televizi nebo ledničku bychom se asi do popelnice vyhodit nepokoušeli. U velkých elektrospotřebičů nezaváháme a odvezeme je do nejbližšího sběrného dvora. Ale jinak tomu je u tak běžných věcí denní potřeby, jako jsou úsporné žárovky, fény či holicí strojky. Ty se do popelnice před domem vejdou bez nejmenších problémů, tak proč pro ně hledat speciální sběrné místo? Navíc je nevyhazujeme každý den, tak proč si přidělávat práci?

Ložiska nerostných surovin se postupně vyčerpávají, řada z nich se nachází na nepřístupných místech, kde by jejich těžba byla nejen časově, ale především finančně velmi náročná. Nezbývá než začít s přírodními zdroji šetřit a recyklovat suroviny ze starých elektrospotřebičů.

Recyklací malých domácích spotřebičů, mobilních telefonů nebo počítačů je možné získat zlato, stříbro, měď a další vzácné kovy. O všechny tyto suroviny je na trhu velký zájem a firmy, které sbírají právě tento typ elektroodpadu, je mohou dobře zpeněžit. Tento elektroodpad má pozitivní ekonomickou hodnotu. Neplatí to ale o všech vyřazených elektrozařízeních. Zpracováním vysloužilých světelných zdrojů nejen že nejde nic vydělat, naopak jejich recyklace něco stojí. Neobsahují žádné cenné suroviny, ale zato malé množství rtuti, jejíž zpracování je velmi nákladné. V tomto případě hovoříme o negativní ekonomické hodnotě elektroodpadu.

Díky recyklaci lze využít více než 90 % materiálu z úsporných zářivek – plasty na výrobu různých plastových komponentů, kovy pro kovovýrobu, sklo jako technický materiál. Vyčištěná rtuť poslouží znovu v průmyslové výrobě.

Recyklace má smysl, pomozte nám chránit přírodu v naší obci a nevyhazujte úsporné zářivky do směsného odpadu.

Ve Střeni můžete vysloužilé světelné zdroje zanést do malé sběrné nádoby, která je umístěna na chodbě Obecního úřadu (v přízemí).

 Malá sběrná nádoba - umístěna na chodbě Obecního úřadu

Zpětný odběr světelných zdrojů pro naši obec zajišťuje kolektivní systém EKOLAMP, který v České republice funguje již od roku 2005. Vytváří síť sběrných míst a plně hradí přepravu sběrných kontejnerů do recyklační firmy i samotnou recyklaci. Díky tomu ušetříme finanční prostředky, které bychom jinak museli zaplatit za recyklaci nebezpečných odpadů.

Více se o problematice nakládání s nefunkčními zářivkami dočtete na www.ekolamp.cz.

   V roce 2013 byla podepsána smlouva šesti obcí Litovelského Pomoraví s cílem najít společný postup pro předcházení opakujícím se komářím kalamitám, které znepříjemňují obyvatelům i návštěvníkům zasaženého regionu život. S ohledem na tehdejší poznatky se nejefektivnější metodou jevilo hubení larev komárů přípravkem Vectobac a to zejména leteckými aplikacemi. Letecké aplikace jsou však z hlediska přípravy a financování velmi náročné. V praxi se tak v zasažené oblasti uplatnily prozatím pozemní aplikace, které nejsou tak nákladné.  Jejich nevýhodou je však velká fyzická náročnost zásahu. Pracovníci obcí začali provádět od roku 2015 ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí, CHKO Litovelské Pomoraví a Lesy ČR postřiky s mapovými podklady v papírové podobě. Tento způsob byl velmi náročný a chyběl systém vyhodnocování zásahů.

Začátky pozemních aplikací

   Společný projekt kontroly komářích kalamit, na kterém se nyní podílí již osm obcí (Litovel, Střeň, Náklo, Příkazy, Mladeč, Červenka, Bílá Lhota, Pňovice), se dostal do další fáze.  Ve spolupráci s pracovníky Katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci, Krajské hygienické stanice a společnosti Geocentrum byla vyvinuta softwarová aplikace s názvem Mosquitos – Komáři (komari.geocentrum.cz), která využívá technologií mobilních zařízení (tablety, chytré telefony – pro práci v terénu) a webové databázové aplikace za účelem přesného monitoringu komářích líhnišť. Velkou inspirací pro vývoj takového systému byla návštěva společnosti KABS (Speyer, Německo – Porýní, 2016), kde se již více než čtyřicet let intenzivně zabývají problematikou kontroly komářích líhnišť (samotné aplikace probíhají jak pozemně, tak i letecky).

Výřez mapy z programu Mosquitos - Komáři

   Vzhledem k relativně malým rozlohám potenciálních líhnišť v Litovelském Pomoraví a finančním možnostem obcí je stále reálné zatím uvažovat jen o pozemní aplikaci. I při těchto zásazích je potřeba mít co nejpřesnější data. Pracovník obce, případně jiná pověřená osoba se znalostí místního terénu, dokáže během jednoho dne velmi přesně zmapovat s pomocí tabletu či mobilního telefonu až dvě desítky vodních ploch a přesně identifikovat, zda se jedná o tok, trvalou či periodickou vodní plochu. Na základě dalších informací je potřeba vyhodnotit, zda se jedná o líhniště či nikoli. Ne všechny vodní plochy jsou zákonitě líhništěm komárů a ne každý komár také obtěžuje člověka. To vše se důkladně zváží při hodnocení lokality. Samotné aplikace přípravkem Vectobac (biologický larvicid na bázi Bacillus thuringiensis, subsp. Israelensis - neškodný pro ostatní živočichy) musí být samozřejmě efektivní i z důvodu vysoké ceny tohoto biocidu.

Vectobac WG (prášek podobný instantní kávě)

   S ohledem na množství a velikost stávajících líhnišť v rámci zasažených obcí bylo dohodnuto, že aktuální nutností je přesné zmapování konkrétních lokalit (poloha, plocha, hloubka, vazba na tok, atd.). K tomuto účelu velmi dobře posloužily letecké snímky z jara roku 2016 a 2017, které pro obce zpracovali pracovníci Katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci. Na jaře roku 2018 obce přistoupily k ještě přesnějšímu ověřování dat přímo v terénu a vysílají své pracovníky do zasažených lokalit - dokud to bující vegetace ještě umožňuje. Za tímto účelem proběhlo 6. dubna 2018 v obci Střeň praktické školení s ukázkou mapování v terénu, kterého se účastnili jak zástupci obcí, tak zástupce CHKO Litovelské Pomoraví, Krajské hygienické stanice, Státního zdravotního ústavu a Katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci.

Praktické školení - ukázka monitoringu v terénu (Pňovické louky)

   Další spolupráce uvedených institucí a majitelů (správců) zasažených pozemků (např. Lesy ČR) by měla vést ke kontrole výskytu komárů při dodržení zásad ochrany přírody a k efektivnímu využívání prostředků. Cílem není komáry zcela vyhubit, ale umět vyřešit situaci hrozící komáří kalamity. Když komáři vylétnou, je už pozdě.  Největším problémem z hlediska velikosti zasaženého území je řešení možné povodňové situace. V případě povodní mohou hrozící komáří kalamitu reálně zmírnit jen finančně nákladné letecké aplikace. Na cestě k tomuto řešení je však potřeba postupovat systematicky, spolupracovat, sbírat cenná data v terénu a hledat podporu u dalších institucí.

   Další fotografie z praktického školení naleznete zde.

Jiří Nevima, starosta obce