Kontrola komářích líhnišť

   V roce 2013 byla podepsána smlouva šesti obcí Litovelského Pomoraví s cílem najít společný postup pro předcházení opakujícím se komářím kalamitám, které znepříjemňují obyvatelům i návštěvníkům zasaženého regionu život. S ohledem na tehdejší poznatky se nejefektivnější metodou jevilo hubení larev komárů přípravkem Vectobac a to zejména leteckými aplikacemi. Letecké aplikace jsou však z hlediska přípravy a financování velmi náročné. V praxi se tak v zasažené oblasti uplatnily prozatím pozemní aplikace, které nejsou tak nákladné.  Jejich nevýhodou je však velká fyzická náročnost zásahu. Pracovníci obcí začali provádět od roku 2015 ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí, CHKO Litovelské Pomoraví a Lesy ČR postřiky s mapovými podklady v papírové podobě. Tento způsob byl velmi náročný a chyběl systém vyhodnocování zásahů.

Začátky pozemních aplikací

   Společný projekt kontroly komářích kalamit, na kterém se nyní podílí již osm obcí (Litovel, Střeň, Náklo, Příkazy, Mladeč, Červenka, Bílá Lhota, Pňovice), se dostal do další fáze.  Ve spolupráci s pracovníky Katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci, Krajské hygienické stanice a společnosti Geocentrum byla vyvinuta softwarová aplikace s názvem Mosquitos – Komáři (komari.geocentrum.cz), která využívá technologií mobilních zařízení (tablety, chytré telefony – pro práci v terénu) a webové databázové aplikace za účelem přesného monitoringu komářích líhnišť. Velkou inspirací pro vývoj takového systému byla návštěva společnosti KABS (Speyer, Německo – Porýní, 2016), kde se již více než čtyřicet let intenzivně zabývají problematikou kontroly komářích líhnišť (samotné aplikace probíhají jak pozemně, tak i letecky).

Výřez mapy z programu Mosquitos - Komáři

   Vzhledem k relativně malým rozlohám potenciálních líhnišť v Litovelském Pomoraví a finančním možnostem obcí je stále reálné zatím uvažovat jen o pozemní aplikaci. I při těchto zásazích je potřeba mít co nejpřesnější data. Pracovník obce, případně jiná pověřená osoba se znalostí místního terénu, dokáže během jednoho dne velmi přesně zmapovat s pomocí tabletu či mobilního telefonu až dvě desítky vodních ploch a přesně identifikovat, zda se jedná o tok, trvalou či periodickou vodní plochu. Na základě dalších informací je potřeba vyhodnotit, zda se jedná o líhniště či nikoli. Ne všechny vodní plochy jsou zákonitě líhništěm komárů a ne každý komár také obtěžuje člověka. To vše se důkladně zváží při hodnocení lokality. Samotné aplikace přípravkem Vectobac (biologický larvicid na bázi Bacillus thuringiensis, subsp. Israelensis - neškodný pro ostatní živočichy) musí být samozřejmě efektivní i z důvodu vysoké ceny tohoto biocidu.

Vectobac WG (prášek podobný instantní kávě)

   S ohledem na množství a velikost stávajících líhnišť v rámci zasažených obcí bylo dohodnuto, že aktuální nutností je přesné zmapování konkrétních lokalit (poloha, plocha, hloubka, vazba na tok, atd.). K tomuto účelu velmi dobře posloužily letecké snímky z jara roku 2016 a 2017, které pro obce zpracovali pracovníci Katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci. Na jaře roku 2018 obce přistoupily k ještě přesnějšímu ověřování dat přímo v terénu a vysílají své pracovníky do zasažených lokalit - dokud to bující vegetace ještě umožňuje. Za tímto účelem proběhlo 6. dubna 2018 v obci Střeň praktické školení s ukázkou mapování v terénu, kterého se účastnili jak zástupci obcí, tak zástupce CHKO Litovelské Pomoraví, Krajské hygienické stanice, Státního zdravotního ústavu a Katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci.

Praktické školení - ukázka monitoringu v terénu (Pňovické louky)

   Další spolupráce uvedených institucí a majitelů (správců) zasažených pozemků (např. Lesy ČR) by měla vést ke kontrole výskytu komárů při dodržení zásad ochrany přírody a k efektivnímu využívání prostředků. Cílem není komáry zcela vyhubit, ale umět vyřešit situaci hrozící komáří kalamity. Když komáři vylétnou, je už pozdě.  Největším problémem z hlediska velikosti zasaženého území je řešení možné povodňové situace. V případě povodní mohou hrozící komáří kalamitu reálně zmírnit jen finančně nákladné letecké aplikace. Na cestě k tomuto řešení je však potřeba postupovat systematicky, spolupracovat, sbírat cenná data v terénu a hledat podporu u dalších institucí.

   Další fotografie z praktického školení naleznete zde.

Jiří Nevima, starosta obce